Vážení lidé

Vážení lidé

Strašně moc si vážím Vašich příspěvků k článku https://www.pavelrousek.cz/2020/02/29/mesto-smirice-cyklostezka-a-starosta/. Většina z nich nebyla učiněna formou viditelného příspěvku na webu, chápu to a OK. Nicméně Vaše reakce osobní či po e-mailu nebo telefonu byla suprová. Všem moc děkuji. Z Vašich příspěvků vyplývá to stejné, že Vám vadí ten ego systém chovaní Tuzara. Už dále jeho chování nemíním respektovat, proto jsem se ozval a skutečně všem děkuji za podporu. Původně jsem si myslel, že jsem jenom ubohý štoural, ale díky Vám, tomu to tak není. Super …

2 odpovědi na “Vážení lidé”

  1. Dobrý den, Pavle, nedivím se, že nikdo nic nenapsal a komentoval jen ústně; věci se mají tak, že když si občan v jakékoliv situaci není jist, jak se věc vyvine, raději mlčí, aby náhodou neskončil jako ten, který dráždil hada bosou nohou. Jen si vzpomeňte, jak jsem dopadla, když jsem kdysi byla v zastupitelstvu a
    1) komentovala první zájemce o objekty v Cukrovarské a možná i o objekt na malém stadionu, protože šlo o zájemce, o jejichž serióznosti jsem nikoliv bezdůvodně pochybovala,
    2) zjišťovala konstrukci výpočtu poplatků z dobývacího prostoru, kde se těží písek, protože mi celkový příjem pro město připadal vzhledem k výdělečnosti tohoto byznysu nízký,
    3) navrhovala podrobnější zápisy z jednání zastupitelstva, protože ověřené zápisy jsou dokument, který je v případném řízení před soudem akceptován jako důkaz, a tenkrát se diskutovalo o míře trestní odpovědnosti zastupitelů; kromě toho jsem zápisy označila za dobrý informační zdroj pro občany, kteří na zastupitelstvo nechodí,
    4) brojila proti nákupu šesti bytů na dluh ve Valcově domě, protože argument, že je třeba nalákat lidi do města a zabránit úbytku obyvatel, mi připadal nesmyslný a cena patnáct milionů vč. úroků z úvěru naprosto nekřesťanská, neb čtvereční metr bytu vycházel skoro na padesát tisíc,
    5) napadla návrh nájemní smlouvy na byty ve Valcdomě, protože stovka nájmu za metr se mi zdála přehnaná a namítala jsem klauzuli o závazku města, že po dvou letech město prodá byty nájemníkům za cenu obvyklou, neb takový závazek nemá v nájemní smlouvě co dělat a musí být předmětem samostatné smlouvy a cena obvyklá bude mnohem nižší než celkové náklady na pořízení bytu,
    6) zeptala se, zda město, když předkládá zastupitelům ceník nájemného, má i pravidla pro přidělování obecních bytů, protože v té době získala byt od města osoba s trváčem v jiné obci a mne zajímalo, podle jakých kritérií se obecní byty přidělují,
    7) navrhovala zřízení výtahu v budově městského úřadu, protože než občan vystoupal do kanceláře kvůli popelnicím, stromům nebo na stavební úřad málem vyplil duši,
    8) zeptala se, zda obec má nějaký plán rozvoje, protože když ho nemá, automaticky je vyřazena každá jeho žádost o jakoukoliv dotaci,
    9) poznamenala, že cena 145 mil. za 22 km stezky je vysoká a že tím výdaje nekončí, protože se bude muset udržovat a kdože ty náklady ponese,
    10) … atd.
    Vpředu popsané návrhy nepostrádaly logiku, ani nikoho neurážely, přednesla jsem je slušně, a přesto jsem se setkala s reakcemi, které mě měly znemožnit. Pravdou je, že jsem panu starostovi řekla, že řídit obec není jako otevřít si obchod před jéžíškem, zcela jistě jsem řekla i to, ať si přečte v zákoně o obcích ustanovení, které říká, že zastupiteli nesmí být vzato slovo, a možná jsem řekla, že nikdo nemá právo se ptát zastupitele, proč hlasoval tak, jak hlasoval. Ale to bylo opravdu až v konečné fázi, kdy jsem pochopila, že vedení obce a) nechce žádnou iniciativu, b) nechce nikoho, kdo by na projednávanou problematiku chodil připraven a vznášel jakékoliv námitky a c) že starosta nejvíc ze všeho oceňuje loajalitu a zdviženou ruku na souhlas s předloženým návrhem. A tak jsem šla v polovině období od toho.
    Dnes vidím, že diskuze o návrhu, s nímž se všichni zastupitelé neztotožňují, se příliš nezměnila a že vedení, když něco vymyslí, chce to i prosadit. Byla jsem totiž na stránkách města – hledala jsem vyjádření osob, které mají s cyklostezkou něco společného, třeba někoho z dozorčí rady – a všimla jsem si, že pouhý měsíc po únorovém zastupitelstvu je na březen svoláváno další. Dobře si vzpomínám, že zastupitelstva častější než jednou za čtvrt roku se kdysi děla jen v případě spěchajících záležitostí a většinou navazovala na nějaké usnesení z předchozího jednání. Tak jsem se koukla na jednání ze 17. 2. a nestačila jsem se divit. Jednak mě ohromila rozsáhlost zápisu o 17 stranách a pak diskuze kolem neschváleného prodeje čp. 624, 625 a 626 na ulici Zámek zájemci, který byl na zasedání v doprovodu architekta přítomný. Oponenti návrhu měli několik argumentů, ovšem nepřednesli ten zásadní, a to že přítomný zájemce je zástupcem, jednatelem a jediným společníkem společnosti, která ani náhodou není schopna splnit to, co slibuje, protože delší dobu nevykazuje žádnou činnost a je zadlužená. Její zástupce je zároveň jediným jednatelem a společníkem nebo jen společníkem v dalších pěti společnostech, z nichž ani jedna není likvidní, nemá tedy majetek, aby jeho prodejem splatila všechny dluhy, žádná nemá k dispozici dva miliony na úhradu tří objektů a ani jedna společnost nebude bankou hodnocena jako klient, který bude splácet úvěr odhadovaných devadesáti milionů. Jeden z opozičníků měl nejspíš pravdu, když řekl, že transakce zavání spekulací a aby se nestalo, že město se za pár let bude zabývat stejným problémem. Komentář se poněkud natáhl, jádro pudla je v prvním a posledním odstavci a to uprostřed jen pro osvěžení paměti. A nejen Vaší. P. A.

  2. Zdravím, koukám, že žádný komentář, hmhm, musím se zase jednou zamyslet, proč žádný komentář, dám Vám vědět. P. A.

Komentáře jsou uzavřeny.